autism acceptance

Co se to …?!

Že má Péťa občas meltdown, že se vzteká, že křičí, brečí,… na to už jsem si tak nějak (nerada) zvykla. Většinou se mi podaří ho uklidnit a vše pomalu odezní. To, co se stalo toto úterý, však nemělo do té doby obdoby.Přišli jsme ze školy a měli vcelku poklidné odpoledne. Jsme teď víc doma, protože […]

Co se to …?! Read More »

Narozeninový víkend – #13

Třináct – tolik právě tento víkend Petík oslavil. Každoročně jsou jeho dárky (veškeré, nejen ty k narozeninám) docela oříškem – a to nejen pro mě samotnou. Vždy se to ještě vylepší, když se mě ptají ostatní, co mu mají koupit nebo dát. Není to snadné a většinou trend určují aktuální Petíkovy zájmy. Do svých deseti

Narozeninový víkend – #13 Read More »

To bude vždycky sám?

Stále více si uvědomuji, že Péťa je sám. Je hodně sám, i když je zrovna uprostřed davu. On miluje lidi a společnost, rád si „povídá“ s druhými – ideálně cizími dospělými lidmi (ačkoli jeho způsob komunikace je podobný výslechu, ale lidé to obvykle dobře tolerují a jsou hodní), rád chodí tam, kde jsou děti…Nicméně se

To bude vždycky sám? Read More »

Příběh o labuťce

Jak už jsem mnohokrát psala, Péťa se bojí ptáků obecně. Nejvíc ze všech ho děsí pávi, pak kohout a další ptáci jsou v řadě za nimi. Někteří ho ale naopak přitahují, asi si nemůže pomoct, přestože se jich bojí. Rád plaší holuby. Kdekoliv, kdykoliv. Takže třeba na nádraží musím opravdu dávat pozor, aby v honbě

Příběh o labuťce Read More »