HOMESHARING je dnes skolňovaný v mnoha médiích a je to fenomén, který vtrhl i k nám – konečně.
Nebo jste slovo HOMESHARING ještě neslyšeli?
Nevadí, Google vám poradí.
Na stránce www.homesharing.cz jej definují takto:
„Homesharing je sdílená péče. Moderní a přirozený systém podpory rodin dětí s mentálním či kombinovaným postižením. Propojuje dlouhodobě pečující rodiny s rodinami či jednotlivci, kteří chtějí a mohou část svého volného času věnovat dítěti s postižením a pečovat o něj jako jeho tzv. hostitelé.“
Homesharing v kontextu péče o autistické děti zahrnuje situaci, kdy hostitelské rodiny přijímají autistické děti do svého domova a poskytují jim péči a podporu. Děti pobývají v těchto rodinách na dohodnutou dobu (od několika hodin až po třeba celý víkend) a vytvářejí s nimi vztahy a sdílí prostor a péči. Cílem je poskytnout jim bezpečné a podpůrné prostředí, kde se mohou rozvíjet a učit. Homesharing tak umožňuje rodinám, které potřebují odpočinek, čas pro sebe a podporu při péči o autistické děti, najít pomoc ve spolupráci s hostitelskými rodinami.
Poslední dobou o homesharingu slýcháme stále častěji – a je to dobře. Já našla článek, který mě zaujal, už na podzim 2022. Psalo se tam, že v našem okolí je hostitelka připravená spolupracovat s rodinou s dítětem s PAS. Sice už jsem v kostce věděla, jak homesharing funguje, ale chtěla jsem vědět víc. Kontaktovala jsem tedy spolek Líp a spolu prostřednictvím jejich facebookové stránky.
Společně jsme začali pracovat na vyhledání vhodného hostitele a propojení. Probíhaly schůzky, kdy jsme se navzájem poznávali. Ženy ze spolku k nám přijely na návštěvu. Trochu jsem bojovala s tím, jak to Petíkovi říct a vysvětlit a nechávala jsem to na vhodnou příležitost. Protože kdybych na něj vybalila, že bude chodit k někomu cizímu domů, asi by to neobstálo. Zvlášť, kdybych řekla, že tam bude sám – beze mne. Bojovala jsem i se sebou a svými obavami. Tisíc různých „CO KDYŽ…?“ běželo dennodenně mojí hlavou a já se snažila nějak racionálně uklidnit. Dobrá zpráva je, že vše zaštiťuje organizace, která hostitelské rodiny nejen vyškolí ale také prověří a vlastně celý proces sbližování podporuje a monitoruje.
Schůzky byly skvěle naplánované a promyšlené a pomalu jsme poznávali naší hostitelku a ona Petíka.
Naše hostitelka je o generaci mladší než já. Je to dynamická mladá žena, která má naprosto odlišný životní styl. To se mi moc líbí, protože jsem homesharing vyhledala zejména z toho důvodu, aby se Petík socializoval, aby zjistil, že umí být i s jinými lidmi než jen se mnou.
Na prvních schůzkách jsme byli všichni: Péťa a jeho hostitelka, já a paní ze zprostředkující organizace. Další schůzka proběhla beze mne a pak ještě jedna také beze mne, ale stále v přítomnosti naší průvodkyně z organizace Líp a spolu.
Když jsme se konečně dopracovali do stádia, kdy byl Petík s hostitelkou sám a plánovali další schůzku, dostal Péťa epileptický záchvat a museli jsme vše na čas přerušit. Zaléčení, přijetí epilepsie, naučení se s ní žít a nemít obavy z každého pohybu trvalo asi tři měsíce.
Péťa pořád mluvil o tom, že by chtěl na návštěvu k hostitelce – oni mají úžasného psa, kterého si zamiloval a vždy se na něj moc těší. Já jsem překonala obavy a znovu jsme navázali spolupráci s “naší Mončou”.
Na konci září proběhlo setkání rodin zapojených do Homesharingu, kde jsme byli jak my, tak Monča a musím říct, že tak příjemnou a podporující atmosféru jsem už dlouho nezažila. Pocit sounáležitosti a komunita, která mezi tamějšími rodinami s dětmi s PAS a jejich hostiteli vznikla ,jsou opravdu unikátní.
Po tomto setkání jsme naplno obnovili homesharing. Nastavili jsme setkávání na jedno odpoledne v týdnu, kdy si Monika vyzvedne Petíka u svozu po škole, mají společný program a večer ho přivede domů nebo si ho já vyzvednu. Chodí společně na procházky, do knihovny, hrají hry, vaří,… Péťa si užívá jejich psa a králíka, prostě malý ráj.
Péťa je vždy nadšený, spokojený a vyladěný. Já získám čas věnovat se sobě nebo mojí mamince, která už sama spoustu věcí nezvládá.
A to hlavní: Péťa si vybudoval naprosto krásnou novou sociální vazbu, poznává jiný životní styl, jinou formu stravování, jiné zvyky.
V Monice a její rodině získal Petík přátele – kterých má jako šafránu – a to je za mne ten největší benefit našeho zapojení do homesharingu.
Proč se do homesharingu zapojit?
Pro rodiče autistických dětí jsou zde mnohé benefity:
Potřeba odpočinku a zvládnutí stresu:
Péče o autistické dítě je náročná a vyžaduje neustálou pozornost a péči. Rodiče jsou často přehlcení podněty. Já osobně denně zodpovím odhadem 267 otázek, z toho se většina dvakrát i vícekrát opakuje, slyším 698 hlášení z metra, vlaku, nádraží, Lidlu… Homesharing může rodičům poskytnout přestávku a čas na odpočinek, což pomáhá zvládnout stres spojený s péčí o dítě.
Podpora v péči:
Homesharing umožňuje rodinám s autistickými dětmi získat podporu od hostitelských rodin, které jsou ochotny a schopny poskytovat specifickou péči, kterou tyto děti potřebují. To může zahrnovat odborné dovednosti v komunikaci, vzdělávání a terapii.
Sdílení odpovědnosti:
Homesharing umožňuje sdílení odpovědnosti za péči o dítě s autismem. To znamená, že rodiče nemusí nést celou zátěž a mohou spolupracovat s hostitelskými rodinami na výchově a péči o své dítě. Už jen ten pocit sdílení je k nezaplacení. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se po prvním Petíkově epileptickém záchvatu odvážila pomyslet na to, že bych ho dokázala zase někomu svěřit a přenést tu odpovědnost na jinou osobu. Probírala jsem to pak se svou terapeutkou a ta mi s tím hodně pomohla.
Rozšíření sociálního kruhu dítěte:
Homesharing může dítěti poskytnout možnost interagovat s novými lidmi a rozšířit svůj sociální okruh, což je pro autistické děti často významné pro rozvoj sociálních dovedností. Najít nové přátele je dar. U nás konkrétně tohle byl nejsilnější motivační faktor.
Stabilní a podpůrné prostředí:
Hostitelské rodiny mohou poskytnout stabilní a podpůrné prostředí, což je pro autistické děti velmi důležité. To může zlepšit jejich pohodu a pomoci jim lépe se rozvíjet. Navíc vidím přidanou hodnotu v tom, že dítě je schpné pobývat v dalším prostředí mimo svůj domov.
Celkově homesharing je pro rodiny s autistickými dětmi cenným způsobem, jak získat pomoc, podporu a odpočinek, což jednoznačně přispívá k lepšímu zvládání výzev spojených s výchovou a péčí o tyto děti.
Homesharing však obohacuje i hostitelské rodiny několika způsoby:
Získání nových dovedností:
Hostitelské rodiny se mohou naučit nové dovednosti v péči o dítě s autismem. To zahrnuje komunikační dovednosti, terapeutické techniky a způsoby, jak pomoci dítěti dosáhnout svého potenciálu. Naše empatická hostitelka se na Petíka celkem rychle naladila a vše dobře funguje.
Sdílení kultury a zkušeností:
Hostitelské rodiny a děti s autismem mohou sdílet své kultury, zkušenosti a tradice. Tím mohou obě strany získat nový pohled na svět a obohatit své životy. I poznání jiného životního stylu a jeho částečné přijetí je pro děti s autismem nesmírně cenné. Nemají moc příležitostí k tomu, aby takové situace zažívaly.
Posilování empatie a porozumění:
Homesharing pomáhá hostitelským rodinám lépe porozumět potřebám a výzvám, kterým děti s autismem a jejich rodiče každodenně čelí. Porozumí problematice autismu a mohou přispět ke zvýšení povědomí o autismu.
Podpora a spolupráce:
Hostitelské rodiny mohou vytvořit pevné vztahy s rodinami s autistickými dětmi. Tato podpora a spolupráce mohou být vzájemně obohacující a vytvářet trvalé vztahy. Ano, jsme si s Mončou blízké a rozumíme si i přes generační věkový rozdíl.
Pocit naplnění:
Pomáhat dítěti s autismem a jeho rodině může hostitelským rodinám přinést pocit naplnění a smyslu. Vědomí, že pomáhají zlepšovat kvalitu života dítěte, je velmi obohacující.
Celkově homesharing hostitelským rodinám přináší nové vztahy, dovednosti a zkušenosti, které mohou obohatit jejich životy a přispět k jejich osobnímu rozvoji.
Pokud byste se chtěli do homesharingu zapojit ať už v roli hostitele, nebo hledáte pomoc, protože jste rodičem dítěte s autismem,, určitě kontaktujte organizaci v blízkosti vašeho bydliště.
Seznam kontaktů naleznete třeba zde.
A ještě připojím odkaz na rozhovor se mnou a další pečující maminkou, který vznikl na podzimním setkání rodin zapojených do homesharingu – video zde