dítě s autismem

Příběh o labuťce

Jak už jsem mnohokrát psala, Péťa se bojí ptáků obecně. Nejvíc ze všech ho děsí pávi, pak kohout a další ptáci jsou v řadě za nimi. Někteří ho ale naopak přitahují, asi si nemůže pomoct, přestože se jich bojí. Rád plaší holuby. Kdekoliv, kdykoliv. Takže třeba na nádraží musím opravdu dávat pozor, aby v honbě …

Příběh o labuťce Pokračovat ve čtení »

Cesty do pekel jsou dlážděné dobrými úmysly

Po náročném předvánočním škrábacím, malovacím a tapetovacím počinu, jsme měli v pokojíčku na zdi krásnou fototapetu. Měla jsem radost, ale věděla jsem, že musím ještě něco vymyslet. Jen tapeta nestačí. Můj cíl bylo nejen udělat Petíkovi pokoj pro velkého kluka, ale také dostat ho z ložnice – tedy tím myslím jeho povalování na posteli přes …

Cesty do pekel jsou dlážděné dobrými úmysly Pokračovat ve čtení »

Péťovy seznamy

Co je to za autistu, který nesedí v koutku a nehoupe se s nepřítomným výrazem? A přece existují…. To je třeba Petík. Veselý, společenský kluk, vysoce informovaný i o věcech, o kterých nic netuší ti, jichž se týkají … Umí totiž skvěle vyslýchat (o tom už byla řeč například tady a jistě zase bude) a …

Péťovy seznamy Pokračovat ve čtení »

Autokino

Ne nadarmo se říká, že cesty do pekel jsou dlážděné dobrými úmysly. Svět se zastavil kvůli řádění koronaviru a my už sedmý týden žijeme „karanténa styl“. O tom jindy. Omezili jsme naše četné aktivity na minimum, naše dny se smrskly do mojí online výuky, Petíkova učení do školy, péče o domácnost a každodenního výšlapu na …

Autokino Pokračovat ve čtení »

Kočka

Nikdy jsem nijak extra netíhla ke kočkám. Mívala jsem psa, ale s narozením staršího syna už jsem další zvířata nechtěla, abych se mohla věnovat synovi.V rámci hledání způsobů, jak Petíkovi pomoct, co pro něj udělat, aby se jakýmkoli směrem posunul, jsem našla i články o tom, že těmto dětem prospívá soužití s domácím zvířetem. Nejprve …

Kočka Pokračovat ve čtení »

U zubaře

Jako malého jsem Petíka brala každých 6 měsíců k zubaři. Vždycky jsme to sfoukli s mojí prohlídkou. Vzala jsem ho na klín na křeslo, paní doktorka mu prohlédla zoubky a šli jsme. To zní ideálně, že? Jen jsem vynechala malý detail. Vždy u toho byla strašná scéna. Řval, pral se, bránil se, plakal, kříčel. Dokud …

U zubaře Pokračovat ve čtení »