Pokud vás zajímá, co přesně je vývojová dysfázie, najdete to třeba zde. Dělali jsme aktivity na rozvoj jednotlivých oblastí. Od jemné motoriky, přes vnímaní barev, sluchové vnímání, matematické představy, logické myšlení, paměť, až po hrubou motoriku. Snažila jsem se, aby to bylo zábavné, ne moc dlouhé, aby u toho Péťa vydržel a taky ne moc […]
Vývojová dysfázie – domácí reedukace Read More »
Postupně jsme chodili k dalším a dalším odborníkům. S jejich rostoucím počtem také rostl náš počet diagnóz. ADHD mě opravdu nezaskočilo. Tohle bylo zřejmé už hodně dlouho. Péťa působil, jako by někde potají během dne ujídal plutonium. Měl energie na rozdávání, extrémně rychle regeneroval, na chvilku se nezastavil, neposeděl. Geny, no… Přijde mi, že ADHD
Vývojová dysfázie. Slovní spojení, které se pro mne ze dne na den stalo z neznámého naprosto běžným. Nikdo v mém okolí o tom nikdy neslyšel. Ani já. V první chvílí jsem si říkala, že to bude OK. Vývojová musí přece souviset s vývojem (jen v dětství tedy) a dysfázie na mě působila tak, že to
Pojmenovat prolbém bývá prvním krokem k jeho řešení.Jenže – někdy prostě víte, ale nechcete. Tušíte, cítíte to, ale nemáte dost sil a odvahy tomu čelit. Hlavně se třeba i bojíte toho, co se dozvíte….Zatím to je k přežití a pořád si říkáte, že se to třeba nějak …Ne, nespraví, nezlepší, nezmění, dojde vám jednoho dne.
Je třeba to začít řešit Read More »
Ano, čtete správně, Péťa ve školce strávil celkem skoro 5 let. Od září 2011 do června 2016. O prvních týdnech jsem psala v tomto článku. Jeli jsme dál cestou korupčních taštiček, které čas od času Péťa s sebou nesl za účelem snížení tenze… 🙂Byl listopad, Péťa stále nekamarádil se záchodem. Ráno si došel doma na
Pětiletka ve školce Read More »
Jako učitelka jsem neměla moc na výběr, kdy se vrátím do práce na plný úvazek. Takže bylo jasné, že půjdu od září, i když Péťovy třetí narozeniny připadaly až na konec října. Boj o místo ve školce dopadl v náš prospěch, podařilo se nám dostat do školky v naší ulici, kterou mám na cestě do
Předškolkové období bylo fajn. Na rozdíl od svého staršího bratra byl Péťa spáč. Vstával kolem půl deváté, což každá matka malého dítěte ocení nade vše. Ne že by ty noci byly úplně v klidu. Kolem druhého roku začal rozjíždět noční mejdany. Prostě se vzbudil a chtěl si hrát, poskakoval po posteli – mojí – a
Péťa se narodil o dva týdny dříve, než byl plánovaný termín. Přesto to bylo veliké miminko – 4,5kg. Rostl jako z vody, v půl roce už vážil bez 50 gramů deset kilo. Byl vcelku dobře pohyblivý, ani líný, ani přehnaně aktivní. Vzhledem k tomu, že to byl takový obřík, jsem ho nijak nenutila do toho,
Jak přišel na svět Read More »
