Spousta rodičů je pyšných na to, když jejich děti začnou brzy s písmenky. Mám na mysli to, když batole deklamuje písmenka, která vidí. Já si myslím, že u hodně dětí jde o hru s písmenky nejdříve na základě tvaru jako s obrázky. Hlubší smysl asi dvouleté děti nechápou. I Péťa se o písmenka začal zajímat […]
Jsem ambiciózní matka – k tomu učitelka. Kombinace nelehká pro mne, ani pro moje děti… Můj starší syn by o tom mohl povídat. Když byl na prvním stupni, nebylo pro mě myslitelné, že by přinesl trojku nebo horší známku. Při přijímacích zkouškách na víceleté gymázium byl 8., já jen utrousila, že taky mohl být do
Nová škola – konec školního roku Read More »
Už jsem se zmiňovala o tom, že Petík má lidi rád. Často mluví o tom, kterou holčičku má rád. Jednou to je Nikolka, pak Evička, Maruška…Ale jeho opravdovou láskou. která září stále a všechny ostatní holčičky hravě zastíní, je Elinka. Myslím to vážně. Ono to je totiž opravdu vážné. Tedy pro Petíka. Elinka se nastěhovala
Když jsem zjistila, že opravdu něco není v pořádku, že to, co se mi zdálo, že zvládneme, je víc než vážné, začala jsem se o problém hodně zajímat. Hledala jsem informace, abych vůbec měla nějaký obrázek o tom, s čím se budeme potýkat. V té době jsem pořád tajně doufala, že to bude jen dočasná
Byla středa, 1. května 2019 odpoledne. Druhý den měla začít nová etapa v našem životě. Neměla jsem nejmenší tušení, jak to bude probíhat. O tom, proč jsme měnili školu, jsem psala zde. A o posledním dni v naší spádové škole a loučení zase tady.Protože jsem nemohla s Petíkem jet první den do nové školy, jela
V nové škole – začínáme Read More »
Jsem šťastná. Jsem šťastná, protože to chci. Štěstí je stav mysli… Vždy může člověk trpět tím, co nemá, co chce, co mu schází. Ale také se může rozhodnout, že je vděčný za to, co má a s pokorou to přijímat a užívat si. Pak vás nelimitují nesplnitelné touhy. Ne, neříkám, že bych neměnila. Nebudu tady
On není Rain Man, on je Forrest Gump II. Read More »
Běžnou základní školou jsme proplouvali do pololetí třetí třídy celkem v klidu. Podrobnosti z tohoto období jsem popisovala zde. Paní asistentka i paní učitelka se snažily, hledaly pro Petíka alternativy, pracovaly s ním podle individuálního vzdělávacího plánu. Někdy to šlo, jindy moc ne. Jeden den vše vystřihl jako z partesu, druhý den nebyl schopný se
Škola – změna je nevyhnutelná, musíme najít jinou Read More »
Nikdy jsem nijak extra netíhla ke kočkám. Mívala jsem psa, ale s narozením staršího syna už jsem další zvířata nechtěla, abych se mohla věnovat synovi.V rámci hledání způsobů, jak Petíkovi pomoct, co pro něj udělat, aby se jakýmkoli směrem posunul, jsem našla i články o tom, že těmto dětem prospívá soužití s domácím zvířetem. Nejprve
O tom, jak to bylo s přijetím faktu, že můj syn je autista, u mě, jsem psala v tomto článku. Psát objektivně a nekriticky o tom, jak to má moje rodina s Péťou bude pro mě, matku, opravdu hodně těžké. Budu se snažit, abych byla co nejobjektivnější. Ani v rámci rodiny není přijetí jinakosti jednoznačně
Autismus není volba, přijetí ano II. – jak to má moje rodina Read More »
Jako malého jsem Petíka brala každých 6 měsíců k zubaři. Vždycky jsme to sfoukli s mojí prohlídkou. Vzala jsem ho na klín na křeslo, paní doktorka mu prohlédla zoubky a šli jsme. To zní ideálně, že? Jen jsem vynechala malý detail. Vždy u toho byla strašná scéna. Řval, pral se, bránil se, plakal, kříčel. Dokud
