Nikdy jsem nijak extra netíhla ke kočkám. Mívala jsem psa, ale s narozením staršího syna už jsem další zvířata nechtěla, abych se mohla věnovat synovi.V rámci hledání způsobů, jak Petíkovi pomoct, co pro něj udělat, aby se jakýmkoli směrem posunul, jsem našla i články o tom, že těmto dětem prospívá soužití s domácím zvířetem. Nejprve […]
O tom, jak to bylo s přijetím faktu, že můj syn je autista, u mě, jsem psala v tomto článku. Psát objektivně a nekriticky o tom, jak to má moje rodina s Péťou bude pro mě, matku, opravdu hodně těžké. Budu se snažit, abych byla co nejobjektivnější. Ani v rámci rodiny není přijetí jinakosti jednoznačně
Autismus není volba, přijetí ano II. – jak to má moje rodina Read More »
Jako malého jsem Petíka brala každých 6 měsíců k zubaři. Vždycky jsme to sfoukli s mojí prohlídkou. Vzala jsem ho na klín na křeslo, paní doktorka mu prohlédla zoubky a šli jsme. To zní ideálně, že? Jen jsem vynechala malý detail. Vždy u toho byla strašná scéna. Řval, pral se, bránil se, plakal, kříčel. Dokud
Jak vypadá typický autista?Existuje něco takového vůbec?Autismus má mnoho tváří a zároveň je opředen řadou mýtů. Už jsem dříve psala o tom, že pro hodně lidí, zejména těch, co o autismu moc nevědí, je typickým příkladem Rain Man. Někdo, kdo je vzdálený od každodenní reality a pouhým pohledem spočítá sirky na hromádce na zemi. Žije
On není Rain Man, on je Forrest Gump I. Read More »
V předchozích příspěvcích jsem psala o různých Peťových diagnózách a o tom, že autismus pro mě byl velký strašák. Utíkala jsem před ním a schovávala se hlavně za vývojovou dysfázii. Ačkoli jsem tušila, no, spíš věděla, že je to jen moje velké přání. Odlišit dysfázii, která je doprovázena dalšími poruchami (ADHD, dys- poruchy), od autismu,
Autismus není volba, přijetí ano I. – jak to mám já Read More »
Myslím, že na první pohled na Péťovi nikdo neshledá nic zvláštního. Obyčejný (neobyčejně) malý kluk. Možná, že teď, v 11 letech, má jeho obličej stále ještě poměrně dětské rysy. To doopravdy neumím posoudit a hlavně to ukáže čas. A asi ani na druhý pohled nevykazuje žádné zvláštnosti – motoricky je naprosto v pořádku a navíc
Od malička měl Péťa vždy nějakou obsesi. Nevím, jestli je ještě dokážu seřadit ve správném pořadí a vzpomenout si na všechny, ale pokusím se. Zvláštní je, že jako miminko žádné vyloženě rituály nebo závislosti neměl – nevyžadoval ani dudlík, ten jsme kolem 7 měsíců odložili. Usínal celkem hezky a sám (i poté, co jsme kolem
Na jaře 2016 už jsme na zápis nešli. V září šel Péťa rovnou do ZŠ. Nastoupil do běžné školy, té, co je nejblíž našemu domu, s diagnózami ADHD, separačně úzkostná porucha a vývojová dysfázie. Měl úžasnou asistentku Pavlínku a skvělou paní učitelku Lenku. Lenku znám osobně už mnoho let, je to spolužačka mojí sestry a
Čas je neúprosný a všem odměřuje stejně. Tak i u nás po dovršení 6 let nastal čas jít do školy. Hrálo pro nás to, že se Péťa narodil v říjnu, takže bylo času trochu víc. Poměrně dlouho jsem se snažila na to nemyslet a nepředstavovat si, jak asi proběhne zápis. Jsem realistka a učitelka k
(Ne)jdeme do školy Read More »
Pokud vás zajímá, co přesně je vývojová dysfázie, najdete to třeba zde. Dělali jsme aktivity na rozvoj jednotlivých oblastí. Od jemné motoriky, přes vnímaní barev, sluchové vnímání, matematické představy, logické myšlení, paměť, až po hrubou motoriku. Snažila jsem se, aby to bylo zábavné, ne moc dlouhé, aby u toho Péťa vydržel a taky ne moc
Vývojová dysfázie – domácí reedukace Read More »
