Běžnou základní školou jsme proplouvali do pololetí třetí třídy celkem v klidu. Podrobnosti z tohoto období jsem popisovala zde. Paní asistentka i paní učitelka se snažily, hledaly pro Petíka alternativy, pracovaly s ním podle individuálního vzdělávacího plánu. Někdy to šlo, jindy moc ne. Jeden den vše vystřihl jako z partesu, druhý den nebyl schopný se […]
Škola – změna je nevyhnutelná, musíme najít jinou Read More »
Nikdy jsem nijak extra netíhla ke kočkám. Mívala jsem psa, ale s narozením staršího syna už jsem další zvířata nechtěla, abych se mohla věnovat synovi.V rámci hledání způsobů, jak Petíkovi pomoct, co pro něj udělat, aby se jakýmkoli směrem posunul, jsem našla i články o tom, že těmto dětem prospívá soužití s domácím zvířetem. Nejprve
O tom, jak to bylo s přijetím faktu, že můj syn je autista, u mě, jsem psala v tomto článku. Psát objektivně a nekriticky o tom, jak to má moje rodina s Péťou bude pro mě, matku, opravdu hodně těžké. Budu se snažit, abych byla co nejobjektivnější. Ani v rámci rodiny není přijetí jinakosti jednoznačně
Autismus není volba, přijetí ano II. – jak to má moje rodina Read More »
Jako malého jsem Petíka brala každých 6 měsíců k zubaři. Vždycky jsme to sfoukli s mojí prohlídkou. Vzala jsem ho na klín na křeslo, paní doktorka mu prohlédla zoubky a šli jsme. To zní ideálně, že? Jen jsem vynechala malý detail. Vždy u toho byla strašná scéna. Řval, pral se, bránil se, plakal, kříčel. Dokud
Jak vypadá typický autista?Existuje něco takového vůbec?Autismus má mnoho tváří a zároveň je opředen řadou mýtů. Už jsem dříve psala o tom, že pro hodně lidí, zejména těch, co o autismu moc nevědí, je typickým příkladem Rain Man. Někdo, kdo je vzdálený od každodenní reality a pouhým pohledem spočítá sirky na hromádce na zemi. Žije
On není Rain Man, on je Forrest Gump I. Read More »
V předchozích příspěvcích jsem psala o různých Peťových diagnózách a o tom, že autismus pro mě byl velký strašák. Utíkala jsem před ním a schovávala se hlavně za vývojovou dysfázii. Ačkoli jsem tušila, no, spíš věděla, že je to jen moje velké přání. Odlišit dysfázii, která je doprovázena dalšími poruchami (ADHD, dys- poruchy), od autismu,
Autismus není volba, přijetí ano I. – jak to mám já Read More »
Myslím, že na první pohled na Péťovi nikdo neshledá nic zvláštního. Obyčejný (neobyčejně) malý kluk. Možná, že teď, v 11 letech, má jeho obličej stále ještě poměrně dětské rysy. To doopravdy neumím posoudit a hlavně to ukáže čas. A asi ani na druhý pohled nevykazuje žádné zvláštnosti – motoricky je naprosto v pořádku a navíc
Od malička měl Péťa vždy nějakou obsesi. Nevím, jestli je ještě dokážu seřadit ve správném pořadí a vzpomenout si na všechny, ale pokusím se. Zvláštní je, že jako miminko žádné vyloženě rituály nebo závislosti neměl – nevyžadoval ani dudlík, ten jsme kolem 7 měsíců odložili. Usínal celkem hezky a sám (i poté, co jsme kolem
Na jaře 2016 už jsme na zápis nešli. V září šel Péťa rovnou do ZŠ. Nastoupil do běžné školy, té, co je nejblíž našemu domu, s diagnózami ADHD, separačně úzkostná porucha a vývojová dysfázie. Měl úžasnou asistentku Pavlínku a skvělou paní učitelku Lenku. Lenku znám osobně už mnoho let, je to spolužačka mojí sestry a
Čas je neúprosný a všem odměřuje stejně. Tak i u nás po dovršení 6 let nastal čas jít do školy. Hrálo pro nás to, že se Péťa narodil v říjnu, takže bylo času trochu víc. Poměrně dlouho jsem se snažila na to nemyslet a nepředstavovat si, jak asi proběhne zápis. Jsem realistka a učitelka k
(Ne)jdeme do školy Read More »
