Uncategorized

Medikace

Když jsem zjistila, že opravdu něco není v pořádku, že to, co se mi zdálo, že zvládneme, je víc než vážné, začala jsem se o problém hodně zajímat. Hledala jsem informace, abych vůbec měla nějaký obrázek o tom, s čím se budeme potýkat. V té době jsem pořád tajně doufala, že to bude jen dočasná …

Medikace Pokračovat ve čtení »

Kočka

Nikdy jsem nijak extra netíhla ke kočkám. Mívala jsem psa, ale s narozením staršího syna už jsem další zvířata nechtěla, abych se mohla věnovat synovi.V rámci hledání způsobů, jak Petíkovi pomoct, co pro něj udělat, aby se jakýmkoli směrem posunul, jsem našla i články o tom, že těmto dětem prospívá soužití s domácím zvířetem. Nejprve …

Kočka Pokračovat ve čtení »

Autismus není volba, přijetí ano II. – jak to má moje rodina

O tom, jak to bylo s přijetím faktu, že můj syn je autista, u mě, jsem psala v tomto článku. Psát objektivně a nekriticky o tom, jak to má moje rodina s Péťou bude pro mě, matku, opravdu hodně těžké. Budu se snažit, abych byla co nejobjektivnější. Ani v rámci rodiny není přijetí jinakosti jednoznačně …

Autismus není volba, přijetí ano II. – jak to má moje rodina Pokračovat ve čtení »

U zubaře

Jako malého jsem Petíka brala každých 6 měsíců k zubaři. Vždycky jsme to sfoukli s mojí prohlídkou. Vzala jsem ho na klín na křeslo, paní doktorka mu prohlédla zoubky a šli jsme. To zní ideálně, že? Jen jsem vynechala malý detail. Vždy u toho byla strašná scéna. Řval, pral se, bránil se, plakal, kříčel. Dokud …

U zubaře Pokračovat ve čtení »

Autismus není volba, přijetí ano I. – jak to mám já

V předchozích příspěvcích jsem psala o různých Peťových diagnózách a o tom, že autismus pro mě byl velký strašák. Utíkala jsem před ním a schovávala se hlavně za vývojovou dysfázii. Ačkoli jsem tušila, no, spíš věděla, že je to jen moje velké přání. Odlišit dysfázii, která je doprovázena dalšími poruchami (ADHD, dys- poruchy), od autismu, …

Autismus není volba, přijetí ano I. – jak to mám já Pokračovat ve čtení »

Řeč a porozumění

Myslím, že na první pohled na Péťovi nikdo neshledá nic zvláštního. Obyčejný (neobyčejně) malý kluk. Možná, že teď, v 11 letech, má jeho obličej stále ještě poměrně dětské rysy. To doopravdy neumím posoudit a hlavně to ukáže čas. A asi ani na druhý pohled nevykazuje žádné zvláštnosti – motoricky je naprosto v pořádku a navíc …

Řeč a porozumění Pokračovat ve čtení »

Obsese a období

Od malička měl Péťa vždy nějakou obsesi. Nevím, jestli je ještě dokážu seřadit ve správném pořadí a vzpomenout si na všechny, ale pokusím se. Zvláštní je, že jako miminko žádné vyloženě rituály nebo závislosti neměl – nevyžadoval ani dudlík, ten jsme kolem 7 měsíců odložili. Usínal celkem hezky a sám (i poté, co jsme kolem …

Obsese a období Pokračovat ve čtení »