Péťa – stejně jako většina dětí s autismem – miluje vlaky, vláčky, mašinky. Často chodíme na nádraží, k přejezdům ve městě a na různá místa, odkud je dobrý výhled, jen abychom se mohli chvíli dívat na vlaky. Nemusím asi moc vysvětlovat, že zná naprosto dokonale jízdní řády všech vlaků, které projíždí naším městem. Ví, kam jedou, jaké mají označení, zná přesně časy.
Takže když jedeme autam po městě a vidí vlak, hned hlásí:
„Mami, hele, U28.“
Beru to jako příležitost vést funkční rozhovor z jeho oblasti a vyptávám se:
„Kam jede?“
„Do Rumburka přes Německo.“
„V kolik hodin?“
„V 10:41.“
„A kde zastavuje v Německu?“
„Ve Schmilce, v Bad Schandau a pak nevím…“
„Prosím, mami, že jsem ti to řekl…“, zakončí, aby mi dal najevo, že jsem nepoděkovala.
Dnes bych vám chtěla dát tip na výlet, který opravdu stojí za to. Jezdíme tam minimálně jednou za rok (s výjimkou uplynulých let covidové pandemie, kdy bylo jednak zavřeno a často ani nešlo do Německa jet). Poprvé jsme tam byli zhruba před 11 lety. Když jsem náhodou nrazila na informace o zahradní železnici, nic velkého jsem nečekala, ale každý výlet je fajn, tak jsme to jeli zkusit. Návštěva naprosto předčila všechna má očekávání. Dojela jsme na místo, kde bylo velké a pohodlné parkoviště za mírný poplatek. Hned přes ulici se nachází zahradní železnice. Vybudoval ji nějaký nadšenec, který začal s kouskem trati na své zahradě. Vše se však rozrůstalo a rozrůstá a vznikl velký a úžasný až dechberoucí železniční svět.
V současné době na ploše okolo 7000 m2 najdeme více než 4km kolejí s jezdícími modely vlaků. Jak moderních osobních vlaků, tak nákladní vlaky, retro vlaky a další. V nádherně osázené zahradě vznikly nejrůznější scenérie existujících míst i místa vytvořená jen fantazií autora. Jsou tu ztvárněna jak místa v Německu, tak místa z českého příhraničí. Nově tu je přímo Rathen, s typickým hotelem, hradem a přívozem. My si tu našli náš děčínský zámek a nově přibyla i Pravčická brána. Nechybí ani voda – různé říčky a jezírka či rybníky s mosty, loděmi, loďkami. Na jednotlivých místech vidíme figurky a spoustu příběhů – loučící se páry, unaveného pána u stolku před občerstvením, lidi na lodích, přívozu, plavci v bazénu, pracovníci na stavbách…
S tím, jak se na místo vracíme, vidím, že pořád přibývají nové a nové prvky. A teď po třech letech bylo zajímavé vidět, jak vyrostly stromky u zámku, které si pamatuji zasazené jako maličké větvičky a nyní už tvoří hotová stromořadí.
V areálu nechybí obchůdek se suvenýry, občerstvení s toaletami, automat na pamětní mince a další. Jen v Německu vymyslí něco jako mix Cola + Fanta… Zkusila jsem a tedy brrrr. Péťa dostal citrónovou limonádu – taky byla příšerně sladká, což jsem pocítila zejména ve chvíli, kdy ji skoro ještě plnou na mě převrhl. Boty mi lepily po celý zbytek dne.
Celkově je místo velice příjemné a klidné. Chodníčky, po kterých se prochází, jsou dostatečně široké. u mnohých atrakcí jsou ovládací tlačítka (to je něco pro Petíika), kterými se spouští vlaky, kolotoče nebo dokonce stříkající voda. A naprosto skvěle se hodí umístění místa u železniční trati – takže tam projíždí i skutečné vlaky… Co chtít víc?
Odejít se nám daří docela dobře. Vždy si to naplánujeme tak, abychom měli dost času (obvykle tak 1,5 – 2 hodiny), v areálu Petíkovi nekoupím zmrzlinu s tím, že ji dostane pak venku u dětského hřiště, kde je také stánek. Nějaký čas pak strávíme na hřišti a nakonec koukáme na lodě, protože provoz na Labi je tam daleko větší než u nás. V případě, že jedeme brzy, je možné přejet přívozem přes Labe a udělat si další prima výlety. Na podzim chodíme k nedalekému jezeru, kde jsou nádherně vybarvené stromy, dá se jít do skalního města nebo vystoupat na Bastei. To se ale do jednoho dne obvykle nevejde, takže ty výlety různě kombinujeme.
Cesta je poměrně snadná. Pokud jedete přes Děčín, pokračujete na Hřensko, do Německa a z Bad Schandau směrem na Königstein, cestou je značená odbočka na Kurort Rathen. Od nás z domu je to 34km. Kousek prostě.
Pokud byste jeli z větší dálky, můžete jet po D8, ale dle mapy je to stále nejkratší přes Děčín – z Ústí nad Labem 54km. Kdybyste z Ústí pokračovali po D8, je možné sjet v Petrovicích směrem na Bad Schandau a pokračovat po běžných silnicích – vzdálenost z UL touto trasou je 60km. Nebo si vyberete nejdelší možnou část po dálnici a sjedete v Pirně a vrátíte se kousek. Tahle trasa z UL je 75km. Všechny zmiňované trasy trvají přibližně hodinu a kousíček (liší se to o cca 4 minuty).
Tady se na trasy od Ústí můžete podívat.
A zde jsou přímo webové stránky zahradní železnice. Jen pozor, v české verzi nejsou teď aktuální ceny. Mírné zdražení nastalo i zde.
A na závěr nutno dodat, že vláčky jsou za deště v depu a zahrada není přístupná.