Pokud jste se někdy ocitli v situaci, kdy jste chtěli dát dárek „speciálnímu“ dítěti, jistě víte, jak moc těžké to je.
Okřídlené rčení o tom, že každý autista je jiný, tady platí dvojnásob a situaci značně ztěžuje.
Rozhodla jsem se s vámi podělit o to, jaké dárky u nás slavily či nelsavily úspěch – věřte, že nejednou budete překvapeni.
Zkusím zahrnout i to, jak dlouho Petíkův zájem o dárek vydržel a co bylo dál.
Při výběru dárků pro dítě s PAS je důležité zvážit následující faktory:
- Mentální úroveň dítěte může být naprosto odlišná od jeho biologického věku. Ujistěte se, že dárky jsou vhodné pro aktuální mentální úroveň dítěte. Péťovi je sice 15 let, ale dárky, které dostávají jeho vrstevníci, by pro něj určitě nebyly.
- Zájmy dítěte vám mohou hodně pomoci. Mnohé děti s PAS mají nějaký vymezený zájem. To vám dává vodítko, kam směřovat výběr dárku. Petík miluje dopravu, takže to bývá častý záchytný bod pro výběr dárků.
- Úroveň senzitivity je také velmi důležitá. Děti s PAS jsou často velice citlivé na zvuky, světlo, vůně, textury. To vše může při výběru dárku pomoci, jen je důležité zvážit, zda dárky nejsou pro dítě příliš stimulující.
Péťa dostal kdysi k Vánocům doktorskou sadu. Z celé sady si vybral a zamiloval brýle. Ostatní věci naprosto ignoroval. Brýle si na Štědrý den nasadil a sundal je někdy v únoru. Chodil v nich všude – do školky (což se učitelkám moc nelíbilo), do vany, venku, doma… Brýle odložil ve chvíli, kdy se rozpadly. S nimi odložil i celý lékařský kufřík. Moje pokusy o kamarádění se stetoskopem byly marné.
Razítka jsou také skvělý dárek. My jsme se propracovali od zvířátek a obrázkových razítek přes emotikony až k datumovce, kterou máme a používáme (oba) dodnes. Samozřejmě je zde jisté riziko toho, kam se bude razítkovat, ale myslím, že to jde poměrně dobře korigovat a dá se vymyslet třeba „razítkovací sešit“ nebo jiné určené vhodné místo.
Psací stroj. Petík byl nadšený. První dny popsal stoh papírů. Potom jeho zájem trochu opadl. Občas ale dodnes dostane chuť datlovat a vypisuje titulky ze Simsonových nebo jiných pořadů, sepisuje si stanice metra, zastávky vlaku, či jiné seznamy. Naposledy jsem tam našla dost sprostou pasáž a vyšetřovala jsem, odkud to má. Z videa na Youtube….
Globus – věrnostní karta. To byl opravdu hit a trefa do černého. V Globusu totiž v té době měli možnost nakupovat se skenerem (a jinde ještě ne), takže mít svou kartu bylo a dodnes je pro Péťu terno. Navíc k ní má už i další věrnostní karty a jejich použití miluje nade vše.
Koupelnová předložka – s klky… Senzorická lahůdka, kterou má dodnes Péťa v posteli, druhou u mě v posteli a třetí v obýváku. Hrozně rád po tom přejíždí dlaní a rád na tom spí. Vzala jsem mu to s sebou i do nemocnice.
Detaily o Globus kartě i předložce jsou v tomto článku.
Usínací projekční lampička, která svítila, na zdi promítala obrázky a hrála ,nám všem usnadnila život a Petíkovi usínání. Tahle věc přeťala pomyslnou šňůru večerů plných pláče a řevu. Zcela ho okouzlila a zaujala. Co se týče baterií, měla jsem možnost experimentovat a udělat krátký průzkum, které baterie jsou skutečně výhodné a dlouho vydrží. V poměru cena x výkon vyhrály Duracell.
Svítící pejsek, který měnil barvy byl oblíbený stejně jako lampička – do doby, než lampička nabídla kromě světelných zážitků i ty zvukové.
Autodráha – dárek pro každého kluka. Opravdu? Já jsem se hrozně těšila, jak spolu budeme vysedávat u autodráhy a hrát si. Petík asistoval sestavení a jednou (ano, J E D N O U) si pohrál s autíčkem. Pak chodil kolem autodráhy bez povšimnutí. Až jednoho dne… byl v pokojíčku a hrál si. Slyšela jsem cvakání plastu a byla jsem ráda, že si té autodráhy zase všimnul. Ano, všimnul – vytrhal z těch plastových dílů kompletně ty kovové, po kterých jezdila autíčka. Takže autodráha se u nás nedočkala ani Nového roku a skončila v útrobách popelnice. 🙁
Auto na dálkové ovládání, loď na dálkové ovládání – radosti, které se líbí i mně. Nebo jenom mně? Koupila jsem autíčko Nikko – tu menší variantu (co kdyby se mu to nelíbilo…) a měli jsme radost. Hned na Štědrý večer jsme ho vzali na noční procházku do města. Byly to takové typické české Vánoce – na blátě. Petík s autíčkem jezdil v loužích, bahně, po trávě – moc se mu to líbilo, Doma jsem autíčko vydrhla a postavila do poličky. (Jestli neumřelo, stojí tam dodnes.)
Stavebnice mi vždy přišly jako skvělá věc. Jsou tak tvořivé, nabízí tolik možností… Zkusili jsme mnoho různých druhů. Zkusili jsme si spolu stavět a nakonec jsem u toho vždy zůstala sama. Začali jsme u dřevěných kostek, pak jsem objevila různé zajímavé varianty stavebnic – větší, menší, barevné, asymetrické, magnetické. Ale efekt pořád stejný. Ta kreativita u nás jaksi chybí.
I když abych mu nekřivdila – poslední dobou si velice oblíbil papírové 3D puzzle. Takže už máme doma Big Ben, Tower Bridge a Eiffelovku. Kdesi v depozitáři čeká Staroměstská radnice a šikmá věž v Pise. Našla jsem puzzle od výrobce Cubic Fun, které jsou opravdu kvalitní, hodně vydrží a dobře drží. Navíc je to úroveň, kterou zvládám i já… a to je co říct 🙂
Lego je fajn – Péťa vždy dostane nějakou krabičku, vše vyndá, nalistuje návod, sestaví a odloží.
Lego vlak byl trochu výjimka. Já na něj měla políčeno k loňským Vánocům. Kombinace Lego + vlak mě prostě nadchla. K tomu vlak na ovládání.
Co víc si přát?
Od jara jsem si ho prohlížela na internetu. Na podzim už jsem byla pevně rozhodnutá, že do toho jdu a vlak koupím.
Protože už byl listopad, čekala jsem na Černý pátek. Dost mě překvapilo, že pár dnů před Černým pátkem cena vyletěla o tisíc korun.
Ještě víc mě pak překvapilo, že vlak už skoro nikde nebyl k sehnání.
Nezvdala jsem to a nakonec jsem ho sehnala na jednom malém eshopu za kompromisní cenu – někde mezi jarní cenou a aktuální cenou po zdražení.
Krabice sama o sobě byla velká = velký dárek. Já měla radost, také velkou.
Péťa měl také radost a já měla radost, že on má radost… 🙂
Nalistoval si návod a sestavoval vlak.
Trvalo mu to jeden nebo dva večery – zvládl to docela rychle. Já se rozplývala nad jídelním vozem.
Péťa jel krok za krokem podle návodu.
Potom sestavil ovladač a koleje. Párkrát se s vlakem projel dokola.
Vyzkoušel i jízdu vzad a přehodil výhybky. Jeden večer u toho strávil.
Nicméně si s vlakem hrál intenzivně (na jeho poměry) asi do jara.
V létě jsem potřebovala vyprat koberec, a tak jsem koleje rozebrala. Později si je zase sestavil, aby se projel.
Dvakrát.
A nakonec půjčil ovladač pánovi, který k nám přišel kvůli příspěvku na péči a vlak obdivoval.
Stejně to ale nevzdávám a vlaku stále dávám docela naději.
Kuličková dráha Péťu zaujala nebývale – bylo mu 14 let a dráhu si sestavil hned, jak ji vybalil. Potom strávil asi dvě hodiny pouštěním kuliček. A to je vše.
Termo tiskárna k telefonu byla hitem 15. narozenin (spolu se stolní hrou Na lovu). Dobrá zpráva je, že je nabíjecí (nepotřebujete tedy vlastnit akcie firmy na výrobu baterií), malá a ani moc nestála. Petík si tiskne metry fotek, obrázků a vzkazů a pak si je rozstříhá a nalepuje do sešitu. Tahle zábava už ho drží měsíc a zatím neustupuje.
Plyšáci jsou oblíbenou hračkou z pozice darujícího. Každá maminka ale ví, že co je moc, to je moc. U nás vždy frčí nějaký plyšák – jednu dobu to byla super osma z Billy, pak Šmoulové, Jůheláci, Pat a Mat a spousta dalších. Evergreenem je jisto jistě František z Kouzelné školky. Toho Péťa miluje už asi 11 let. Občas mu tajně plyšáky proberu a některé pošlu dál. Potom, když si na nějakého vzpomene a nemůže ho najít, máme těžkou chvilku…
Psací a výtvarné potřeby udělají radost do té chvíle, než je jimi dítě zahlceno. Skvělé jsou samolepkové knížky, s nimi jsme vystačili několik dní v nemocnici. Když dostane krabičku s 50 odstíny fixů, je to skvělé. Pak jen chodí s dotazy typu:
„Mami a která barva je tělová? A kde je broskvová?“
A potom už klasické fixy – 12 kusů nemají žádnou šanci.
Smyslové hračky umí zabavit aspoň na chvilku. Mohou bo být hračky, které vydávají zvuky nebo vibrace. Dodnes Péťa v obchodech mlsně kouká na dětský autoklíč pro miminka a v obchodech má potřebu ho pořád zkoušet. Stejně tak poslouží různé hudební nástroje – jen nezapomeňte brát ohled na rodiče. Rodiče dětí s PAS jsou často přehlcení a další generátor zvuků jim ne vždy udělá dobře.
Mezi smyslové hračky patří i hračky s různými povrchy a texturami (a jsme zase u naší koupelnové předložky) – od měkkých plyšáčků až po drsné předměty, či předměty různých tlouštěk a tvarů.
Existují i hračky, které vydávají různé vůně – například voňavé fixy nebo difuzér.
Letos mám v merku aromadifuzér s efektem plápolajícího ohně a doufám, že bude mít úspěch.
Sem také patří tzv. fidget hračky – jsou to nejrůznější antistresové hračky, které mohou dítěti pomoci se uklidnit, když je rozrušené, nebo mohou být určitou formou regulace stimmingu – neboli stimulačního chování (třepotání rukama, kroužení předměty, houpání, pobrukování apod.). V některých situacích je toto chování některými lidmi totiž vnímáno jako nepatříčné.
Další skupinou hraček jsou hračky interaktivní. Nemusí nutně jít o smart elektroniku. Interaktivní je od slova interakce. Může tedy jít o hračky, které vyžadují řešení různých problémů či logických úloh, jako jsou puzzle, stavebnice nebo logické hry. Společenské hry zase vyžadují společenskou interakci a často i řešení problémů nebo logické myšlení. Péťa miluje Tučňáky na ledu, Bombu a hru Na lovu. Zkoušíme i Dámu, tu dostal vloni k Vánocům a vyndal ji téměř po roce.
Různé postavičky, panáčci, hrdinové mají také své kouzlo. Jeden rok jsem sehnala na eBay prasátko Peppu s domečkem, karavanem, školní třídou a spoustou dalších postaviček. Jindy to zase byly figurky z Playmobil či Igráčka, které znázorňovaly různá povolání. Potom Pat a Mat – ti byli z nějakého málo odolného materiálu a moc dlouho se u nás neohřáli. A letos k nám přibude Simpsonovic rodinka…
Absolutní vítěz mezi dárky u nás, který nikdy nepřišel nazmar, byl jakýkoliv zážitek. Péťa zážitky miluje a umí ocenit, když dostane voucher do herny, na výlet nebo třeba na představení Michala z Kouzelné školky. Tyhle dárky jsou prostě TOP. Dostává je pravidelně a já sama musím říct, že patří mezi mé nejoblíbenější – zejména, když mu takový dárek dá brácha a pak ho na celý den někam vezme…
Vím moc dobře, jak těžké je vybrat nějaký dárek pro „speciální dítě“, často ode mě chce někdo tip na dárek a já jen pokrčím rameny s tím, že fixů a sešitů už máme moře…
Při troše plánování a úsilí však jistě pro dítě s PAS najdete dárek, který bude nejen zábavný, ale také prospěšný – aspoň na chvilku 🙂
Tak hodně štěstí a radosti všem.
